Dynamické počasí (analýza středeční situace + předpověď na víkend)

Článek se skládá ze dvou částí: 1. část teoretická - popis středeční okluzní fronty (autor: David Tichopád) 2. část - předpověď počasí na víkend (autor: David Gorný)


1. STŘEDEČNÍ OKLUZNÍ FRONTA


Během středy nás od západu přecházela okluzní fronta (Obr. 1), která do České republiky přinesla i bouřky. Bouřka se ve středečních podvečerních hodinách objevila také na Ostravsku.

Obr. 1: Synoptická situace ze středy 19. 2. 2020 v 12.00 UTC. Zdroj: wetter3.de


Co to tedy je ta okluzní fronta a jak vzniká? Studená fronta se většinou pohybuje rychleji než fronta teplá, proto ji při svém postupu dohání. Okluzní fronta potom vzniká spojením teplé a studené fronty (Obr. 2).

Fronta odděluje chladnou vzduchovou hmotu, která se nacházela před teplou frontou a chladnou vzduchovou hmotu, které postupovala za studenou frontou. Teplý vzduch, který se nacházel v teplém sektoru tlakové níže (v prostoru mezi teplou a studenou frontou - většinou v jižní části tlakové níže) je tak vytlačen do výšky. Ve výšce 850 hPa můžeme proto pozorovat oblast teplejšího vzduchu, který sem byl vytlačen (Obr. 3).


Fronty jsou většinou méně výrazné, díky malému teplotnímu gradientu mezi vzduchovými hmotami před a za frontou. Dělení okluzní fronty se odvíjí od vlastností vzduchových hmot, které odděluje. Teplá okluzní fronta odděluje více studený vzduch před frontou od méně studeného vzduchu za frontou. U studené okluze je tomu naopak (obr. 2).

Obr. 2: Schématické znázornění okluzní fronty (vertikální a horizontální řez). Levý obrázek demonstruje studenou okluzi, pravý potom teplou okluzi.

Obr. 3: V prostoru nad Českem se nachází ve výšce 850 hPa relativně teplejší vzduch. Teplotní mapa je z 19. 2. 2020 v 6.00 UTC. Zdroj: wetter3.de


Během středy naše území přecházela právě studená okluzní fronta. Ta odděluje méně studený vzduch, který se nachází před frontou a více studený vzduch, který je za frontou. Více studený vzduch je tak u zemského povrchu.


Na radarovém snímku byla výborně pozorovatelná struktura fronty (Obr. 4). V první polovině dne nás ve středu ovlivňovala přední část okluze, tedy bývalá teplá fronta. Charakterizovala ji vrstevnatá oblačnost a občasný déšť. Také se zde nacházela výšková inverze patrná při sondážním měření z Prostějova ve 12 hod. Inverze byla zhruba ve výšce 1,5 km. Ve středu odpoledne nás od severozápadu začala přecházet zadní část okluzní fronty, tedy bývalá studená fronta. Tato část se projevovala vertikálně vyvinutými oblaky, které doprovázela také bouřková činnost. Ačkoliv se v zimě objevují bouřky jen sporadicky, včera jsme měli šanci jich pár pozorovat. Jedna bouřka se vyskytla také u Ostravy.

Obr. 4: Radarový snímek z 19. 2. 2020 pořízený v 13.20 UTC. Červeně zakroužkovaná je oblast bývalé teplé fronty tvořená vrstevnatou oblačností. Modrá linie značí oblast bývalé studené fronty, která se dotýká zemského povrchu, v tomto případě jde samotnou okluzní frontu. Zdroj: radar.bourky.cz


Jakmile okluzní fronta postupovala přes Hrubý Jeseník, došlo k jejímu zvlnění (Obr. 5) vlivem orografického efektu pohoří. Jedna vlna tak postupovala směrem na Zlínsko a druhá potom atakovala Ostravsko a Moravskoslezské Beskydy. Proto také linie změnila směr postupu. Při průchodu Českou republikou byl postup západoseverozápadní. Po překonání Hrubého Jeseníku se postup změnil na severoseverozápadní.

Obr. 5: Radarový snímek z 19. 2. 2020 pořízený v 18.00 UTC. Červené čáry vykreslují jednotlivé vlny fronty. Zdroj: radar.bourky.cz


Vlna přecházející přes severní Moravu svým tvarem připomínala zmenšený model letních bouřkových systémů. V čelní části se nacházela linie jednotlivých konvekčních buněk, které jsou nakloněny o 45° - 90° vůči směru postupu. Za linií následovala kratší srážková pauza, která je způsobena přílivem suššího vzduchu. Po kratší srážkové pauze pak následovala připojená vrstevnatá část systému, ze které vypadávaly srážky.


Linii s konvektivními srážkami oslabil průchod Moravskoslezskými Beskydami, zde se také okolo 20:30 hod rozpadla. Jak to ale, že se mohou bouřky vyskytnout i v zimě? Třebaže se středeční teploty se pohybovaly na Ostravsku okolo 4 °C, i přesto došlo k vývoji konvektivních oblaků a vzniku bouřek. Samotná energie není nejdůležitější faktor, který se participuje na vzniku bouřek. V zimních situacích hraje důležitou roli především dynamika. Čili vývoj středečních bouřek byl podpořen významným střihem větru. Také vertikální zvrstvení vzduchu musí být instabilní. Detekce blesků na obrázku 6 znázorňuje bleskové výboje na Ostravsku.

Obr. 6: Detekce blesků z 19. 2. 2020. Zakroužkované jsou blesky na Ostravsku. Zdroj: portal.chmi.cz


2. PŘEDPOVĚĎ POČASÍ NA VÍKEND

Počasí je v poslední době velmi dynamické. Nad Atlantikem se neustále obnovují tlakové níže. Zároveň se nad kontinentem nerozkládá žádná blokující tlaková výše, a tak fronty, které jsou vázány na tyto níže, postupují vesele přes střední Evropu dále k východu. V dnešních dopoledních hodinách nás přešla studená fronta, která do Beskyd přinesla jednotky až desítky cm nového sněhu.


V sobotu k nám začne od jihozápadu proudit teplejší vzduch, který přinese oteplení i na hory. V noci na neděli nás přejde slabá studená fronta, která se projeví slabým poklesem teplot spíš jen na horách. Během neděle se začne od jihozápadu opět nasouvat další vlna teplejšího vzduchu, aby nás v noci na pondělí přešla další studená fronta.

SOBOTA:

Na obloze většinou oblačno (přechodně až zataženo). Jednat se bude o oblačnost středních a vyšších pater. Hory tak nebudou v mlze. Výjimečně nelze vyloučit slabou přeháňku, ale na většině území po celý den beze srážek.

Nejvyšší denní teploty: 8/10 °C (teplota nebude mít tradiční průběh, ale bude se po celý den oteplovat, nejvyšší hodnoty budou dosahovány ve večerních hodinách)


NEDĚLE: Většinou zataženo, jen přechodně oblačno. Na obloze už tentokrát oblačnost i nízkých pater. Občas déšť nebo přeháňky. Intenzivnější vlna srážek přijde ve večerních hodinách.

Nejvyšší denní teploty: 8/10 °C

46 zobrazení

© 2019 Meteo-Beskydy | Všechna práva vyhrazena