Mimořádné srážkové úhrny a povodně v květnu 2010 na severní Moravě a ve Slezsku

Od mimořádných květnových srážkových úhrnů v roce 2010 a povodně na řece Olši, na začátku června také na řece Bečvě, Opavě a horní Moravě uplynulo deset. Při této příležitosti jsme připravili malé ohlédnutí a připomenutí těchto událostí.


Ve druhé polovině května a na počátku června 2010 byly v širší oblasti střední Evropy (nejen ČR, ale také Slovensko, Maďarsko, Polsko) zaznamenány na toto roční období poměrně významné srážkové úhrny, tedy především z pohledu 2. poloviny měsíce května. S ohledem na značnou nasycenost většiny povodí v celé ČR vyústila tato situace v plošně rozsáhlou odtokovou reakci. V první fázi (13. až 19. května 2010) byly postiženy povodňovými stavy především povodí Odry ve své střední a dolní části na území ČR (zejména pravostranné přítoky Olše, Ostravice a další menší vodoteče včetně některých levostranných přítoků), povodí Bečvy a od soutoku Bečvy s Moravou rovněž střední a dolní tok řeky Moravy (včetně většiny levostranných přítoků v této oblasti). Ve druhé fázi (1. až 4. června 2010) se odtoková situace opakovala v menším rozsahu opět v povodí Odry (Olše, Ostravice, na rozdíl od 1. fáze byly zaznamenány povodňové stavy rovněž v povodí Opavy), částečně v povodí Bečvy a rovněž na rozdíl od 1. fáze byly významněji postiženy toky v horní části povodí Moravy (včetně dotokových reakcí ve střední a dolní části povodí), a také několik lokalit ve východních, jižních a západních Čechách.


Povodňovou situaci způsobily dvě srážkové epizody s mírně odlišným charakterem synoptické situace. Příčinou první srážkové epizody (15. až 20. května 2010) byla rozsáhlá tlaková níže, která se zformovala nad centrálním Středomořím. V průběhu epizody se přesouvala přes Balkánský poloostrov dále k severovýchodu, kde následně docházelo nad Ukrajinou k jejímu pozvolnému vyplňování, přičemž zvolna slábnul její vliv na srážkovou aktivitu ve střední Evropě. S přihlédnutím k historickým zkušenostem (např. červenec 1997 na Moravě nebo srpen 2002 v Čechách) se jednalo o typickou „povodňovou“ synoptickou situaci s tzv. dráhou postupu Vb (typizace podle van Bebbera, 1891) přinášející poměrně rozsáhlé a velmi intenzivní srážky převážně trvalého charakteru, někdy i extrémní úhrny. Jejich tvorba probíhá kombinací několika faktorů jako např. plošně rozsáhlé uspořádané výstupné pohyby (řádově cm.s-1) v důsledku přízemní konvergence proudění v rámci tlakové níže a orografických příčin v podobě návětrných efektů (typicky severní návětří Jeseníků a Beskyd, příp. Hostýnsko-Vsetínských vrchů).


Obr. 1 a 2 Analýza synoptické situace ze dne 18. května 2010 (12:00 UTC) a dráha postupu Vb (typizace podle van Bebbera, 1891).


Příčinou druhé srážkové epizody (30. května až 3. června 2010) byla poněkud odlišná synoptická situace, kdy tlaková níže doputovala nad Ukrajinu přes Britské ostrovy a severní části střední Evropy tentokráte z východních částí Atlantského oceánu, kde zůstávala bez výraznějšího pohybu po dobu 2 až 3 dnů a teprve následně ustoupila dále k severovýchodu až severu.


Obr. 3 a 4 Analýza synoptické situace ze dne 29. května 2010 (12:00 UTC) a 2. června 2010 (12:00 UTC).

Tab. 1 Nejvyšší srážkové úhrny v Beskydech, na Ostravsku a příhraniční oblasti Polska a Slovenska za období 30. dubna až 12. května 2010 (SK .. stanice Slovenského hydrometeorologického ústavu (SHMÚ), PL .. stanice polského meteorologického ústavu (IMGW), POD .. stanice podniku Povodí Odry (POD)).

Většina území České republiky bylo již v dubnu 2010 srážkově nadprůměrné. Průměrný dubnový úhrn srážek byl 48 mm a srážkový průměr za období let 1981–2010 je 42 mm. Celkově tak za ČR spadlo 114 % srážek podle dlouhodobého průměru pro duben. V Olomouckém kraji spadlo v dubnu 66 mm, což bylo 150 % dlouhodobého průměru (ten je 44 mm). Měsíc byl v kraji hodnocen jako srážkově nadnormální. V Moravskoslezském kraji spadlo 78 mm srážek, což představuje 147 % dlouhodobého průměru, který je 53 mm. Stejně jako Olomoucký kraj byl Moravskoslezský kraj hodnocen jako srážkově nadnormální. Ve Zlínském kraji spadlo 58 mm, což je 116 % dlouhodobého průměru, který v dubnu v kraji činí 50 mm. Kraj byl hodnocen jako srážkově normální.


Souvislé, nebo téměř souvislé období se srážkami na severovýchodě republiky a přilehlém polském a slovenském území začalo 30. dubna 2010. Od tohoto dne po začátek první povodňové epizody spadlo na tomto území (podle dostupných dat) 51,2 až 139,2 mm srážek. Nejvíce v Korni na Slovensku, dále v Makově, Jablunkově na Olši (stanice POD), na Bílé, Konečné, Kysuckom Novom Meste, na VD Těrlicko (POD), v Petřvaldu (POD) Velkých Karlovicích, Havířově, na Turzovce, Albrechticích u Českého Těšína, v Jablunkově, Návsí, na Bílém Kříži (POD) a dalších lokalitách.


Tyto srážkové úhrny před samotnou povodňovou epizodou představovaly 49 až 125 % dlouhodobého květnového srážkového úhrnu za období 1981–2010. Porovnání s dlouhodobým průměrem je k dispozici pouze pro většinu českých stanic. Největší podíl tohoto období k dlouhodobému průměru úhrnu srážek v květnu byl zaznamenán na stanici Bílá, Konečná, v Havířově, Bludovicích, Velkých Karlovicích, Albrechticích u Českého Těšína, Zděchově, Příboře a Jablunkově, Návsí (vše nad 100 %), nad 90 % v Mořkově, Huslenkách, Kychové, Halenkově a Bohumíně.


Obr. 5 Srážkové úhrny za období 13. až 21. května 2010 v České republice. Autor mapy Veronika Šustková.

Spolu se srážkově nadprůměrným dubnem toto období významně přispělo k nasycení celé oblasti a teprve po 12. květnu začalo období s mimořádnými denními srážkovými úhrny.

Za první povodňovou epizodu můžeme označit období 13. až 21. května 2010 a druhou epizodu od 30. května do 3. června 2010.

Tab. 2 Nejvyšší srážkové úhrny v Beskydech, na Ostravsku a příhraniční oblasti Polska a Slovenska za období 13. až 21. května 2010 (SK .. stanice slovenského hydrometeorologického ústavu (SHMÚ), PL .. stanice polského meteorologického ústavu (IMGW), VD .. vodní dílo, POD .. stanice podniku Povodí Odry (POD)).

Z dostupných dat první povodňové epizody (13. až 21. května 2010) zaznamenala nejvyšší srážkový úhrn polská stanice Ustroň, Rownica (421,3 mm), následovala VD Morávka (POD) se 404,5 mm, Lysá hora s 401,5 mm) a Morávka, Uspolka s 396 mm. Celkem 23 stanic zaznamenalo za tuto epizodu srážkový úhrn nad 300 mm srážek. Polovina z první dvacítky stanic byla v povodí řeky Olše, kde to byla nejvýznamnější povodeň na této řece vůbec. Z tohoto povodí na českém území zaznamenala stanice Čeladná (POD, 395,2 mm), Třinec (PD, 392,1 mm), Nýdek 380,5 mm, Ropice 327,2 mm, Tyra 313,2 mm, Český Těšín 300,9 mm a Jablunkov, Návsí 280,4 mm. Mimo povodí Olše to bylo 384,7 mm v Krásné, Visalajích, 343,5 mm na Horní Bečvě, Kudlačeně, 334,1 mm na Starých Hamrech, Samčance, 323,7 mm, ve Vyšních Lhotách (POD, 327,9 mm), v Raškovicích, 322,5 na Čeladné, Podolankách, 313,8 mm ve Frenštátě pod Radhoštěm, 313,2 mm v Tyře, 311,4 mm na Ondřejníku (POD), 306 mm v Lubně, 300,9 mm v Českém Těšíně a 300,5 mm na Šancích.


Vydatné a postupně také většinou trvalé srážky se začaly na Moravě a ve Slezsku objevovat během soboty 15. května 2010 ve večerních hodinách. Srážkové úhrny se na Moravě a ve Slezsku pohybovaly většinou mezi 5–15 mm (za 24 hod.), výjimku tvořily horské a podhorské oblasti Beskyd se zaznamenanými úhrny 20–35 mm.

Nejvýznamnější srážkové úhrny byly zaznamenány během noci z neděle 16. května na pondělí 17. května 2010.


Intenzita srážek se zejména v Beskydech a přilehlých oblastech pohybovala mezi 8–15 mm (za 1 hod.), přičemž v pondělí 17. května 2010 v 08:00 SELČ se srážkové úhrny pohybovaly až kolem 180 mm (za 24 hod.). Rovněž během pondělního dne 17. května 2010 neustávala vydatná srážková činnost především v oblasti Beskyd a jejich podhůří s pravostrannými přítoky Odry (Olše, Ostravice a další menší vodní toky), přičemž významnou roli v těchto srážkově vydatných dnech sehrávaly především návětrné efekty severních svahů zdejší horské oblasti s úhrny mezi 80–115 mm (za 24 hod.).


Obr. 6 Srážkové úhrny za období 13. až 21. května 2010 na severní Moravě a ve Slezsku (oblast působnosti pobočky ČHMÚ Ostrava). Autor mapy Veronika Šustková.


Ani během noci na úterý 18. května 2010 srážková aktivita v postižených oblastech neustávala. Během druhé poloviny noci se intenzita srážek pohybovala kolem 5 mm (za 1 hod.), k ránu to bylo mezi 1–3 mm (za 1 hod.), přičemž v oblasti Jablunkova, Třince a Českého Těšína se tyto hodnoty pohybovaly mezi 5–8 mm (za 1 hod.). Následně během úterního dne 18. května 2010 dosahovala intenzita srážek většinou hodnot do 5 mm (za 1 hod.). V dosud nejvíce srážkově postižené oblasti Beskyd (v dílčím povodí Olše a Ostravice s menšími přítoky) dosahovaly denní srážkové úhrny hodnot mezi 40–50 mm (za 24 hod.). Teprve v průběhu středy 19. května 2010 byly zaznamenávány srážky s nižší intenzitou ve srovnání s předešlými několika dny. Srážková aktivita se v závěru týdne částečně přesouvala k západu na zbylé území ČR. Vůbec poslední výraznější srážkové úhrny byly dle očekávání zaznamenávány ještě během noci z 20. na 21. května 2010 převážně s úhrny mezi 10–20 mm (za 24 hod.), v Beskydech a Hostýnsko-Vsetínských vrších s úhrny opět výraznějšími mezi 15–40 mm (24 hod.).


Z výše uvedeného celkem jednoznačně vyplývá, že největší množství srážek se v průběhu druhé květnové dekády skutečně vyskytlo především v oblasti Beskyd a jejich nejbližšího podhůří (Těšínsko, Třinecko, Jablunkovsko), jež je odvodňováno pravostrannými přítoky Odry a zčásti pak v severovýchodní oblasti Hostýnsko-Vsetínských vrchů, jež jsou odvodňovány Vsetínskou a Rožnovskou Bečvou. Nejvyšší denní srážkové úhrny byly zaznamenány ve dnech 16. a 17. května 2010 a za uplynulých 6 dní byly na některých lokalitách severní Moravy a Slezska zaznamenány celkové úhrny mezi 360 až 390 mm, což jsou úhrny přeci jen o něco nižší ve srovnání s podobnou situací v roce 1997 (5-ti denní úhrny srážek až 500 mm). Rovněž lokalizaci srážek při obou srovnávaných událostech můžeme označit jako dosti odlišnou. Zatímco v roce 1997 byly vysoké srážkové úhrny přeci jen zaznamenány na plošně rozsáhlejším území téměř celé Moravy a Slezska a měly v podstatě dvě „ohniska“ – jedno v Beskydech, druhé v Jeseníkách, tak v roce 2010 jsou o něco nižší srážkové úhrny zaznamenávány téměř výhradně v Beskydech a Hostýnsko-Vsetínských vrších.


V podílu srážkového úhrnu této epizody (13. – 21. května 2010) k normálu (dlouhodobému průměru) května za období let 1981–2010 to představuje v oblasti rozpětí 142 až 310 %. Největší podíl měl Nýdek (309,9 %), dále Český Těšín (308,9 %), Staré Hamry, Samčanka (307,4 %), Ropice (305,8 %), Lysá hora (290,1 %), Frenštát pod Radhoštěm (275,7 %), Lubno (274,7 %), Raškovice (274,6 %), Albrechtice u Českého Těšína (272,4 %), Rožnov pod Radhoštěm (264,4 %) a Morávka, Uspolka (263,1 %). Ostatní stanice měly podíl pod 260 %.

Tab. 3 Nejvyšší srážkové úhrny v Beskydech, na Ostravsku a příhraniční oblasti Polska a Slovenska za období 30. května až 3. června 2010 (SK .. stanice slovenského hydrometeorologického ústavu (SHMÚ), POD .. stanice podniku Povodí Odry (POD)).

Další významnější srážkové úhrny související s analyzovanou a dokumentovanou povodňovou situací byly zaznamenány v souvislosti s výskytem další tlakové níže nad Ukrajinou na přelomu měsíce května a června 2010. Při bližším pohledu a analýze této srážkové epizody se jednalo především o období od 30. května do 4. června 2010, přičemž srážky byly na počátku a konci této události opět poměrně výrazně lokalizovány do nejpostiženějších oblastí východní Moravy a Slezska. 2. června 2010 ovšem byly zaznamenány významné srážkové úhrny rovněž na zbylém území ČR s úhrny 60–90 mm (za 24 hod.) na návětrných stranách Krkonoš a Šumavy či 30. května 2010 na celém území ČR nejčastěji mezi 5–30 mm (za 24 hod.).


Za období druhé povodňové epizody 30. května až 3. června 2010 spadlo v Beskydech nejvíce srážek na Lysé hoře (131,6 mm), 130,3 mm na VD Morávka (POD), 119,9 mm na stanici POD v Polsku (Sowiniec), 115,9 mm na stanici POD na Čeladné a 110 mm na Morávce, Uspolce.


V Jeseníkách byly nejvyšší srážkové úhrny zaznamenány na Šeráku (98,2 mm), na Paprsku a Dlouhých Stráních, dolní nádrži (96,9 mm), v Hoštejně (89,3 mm), v Mikulovicích (86,2 mm), v Bělé pod Pradědem (83,9 mm), na Ramzové (83,8 mm), v Branné (79,5 mm) a ve Zlatých Horách (78,2 mm).


Podle procenta spadlých srážek v této epizodě (30. 5. až 3. 6. 2010) ke květnovému srážkovému normálu nejvíce srážek spadlo ve Vsetíně (99,5 %), ve Zděchově (98,8 %), na Lysé hoře (95,1 %), ve Valašské Bystřici (94,6 %), na Bílé, Hlavaté (92,9 %) a na Horní Bečvě (95,2 %).


Více informací k této povodni naleznete v povodňové zprávě: Hydrometeorologická zpráva o povodni ve dnech 16.-21. května 2010 a 2.-6. června 2010 v povodí Odry, Bečvy a horní Moravy autorů Ing. Martin Jonov (RPP, P-Ostrava), Ing. Šárka Maděřičová (RPP, P-Ostrava), RNDr. Tomáš Řehánek, Ph.D. (OH, P-Ostrava), RNDr. Roman Volný (RPP, P-Ostrava), Ing. Ivo Winkler (OH, P-Ostrava) ze dne 15. července 2010

(http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/CB/pruvodce/povodnove_zpravy/os_2010_05.pdf).


Hydrologická odezva této povodně (a dalších v roce 2010) byla publikována v Meteorologických zprávách, č. 1 z roku 2011, ročník 64, s. 4–9 (http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/reditel/SIS/casmz/assets/2011/Meteo-2011-01.pdf).


K této povodňové epizodě v květnu roku 2010 se pojí ještě jedna významná sněhová epizoda na Lysé hoře. Souvislá sněhová pokrývka v zimě 2009/2010 skončila na Lysé hoře 18. dubna s maximem sněhové pokrývky 116 cm dne 17. března.


Obr. 7 Průběh vybraných meteorologických prvků na stanici Lysá hora ve dnech 14. až 23. května 2010.


Dne 16. května 2010, 40 minut po půlnoci začal padat déšť se sněhem. Po půlhodině přešly smíšené srážky do sněžení, které trvalo až do 17:30 hodin SEČ, kdy začaly opět padat smíšené srážky až do půlnoci. Tento den byl rovněž zaznamenán nárazovitý vítr, silná mlha a námraza. Ve dnech 17. až 19. května bylo počasí obdobné (mlha, sněžení a nárazovitý vítr). Ke dni 15. května 2010 byly zaznamenány 2 cm nového sněhu, 16. května 18 cm nového sněhu a 2 cm celkové sněhové pokrývky, 17. května 30 cm nového sněhu a 18 cm celkové sněhové pokrývky, 18. května 7 cm nového sněhu a 45 cm celkové sněhové pokrývky, 19. května sníh padal a do měření roztál a celková sněhová pokrývka byla 50 cm, 20. května byla celková sněhová pokrývka 46 cm, 21. května 32 cm, 22. května 19 cm a 23. května ráno na Lysé hoře byla zaznamenána jen nesouvislá sněhová pokrývka. Za čtyři dny (15. až 18. května) tak napadlo celkem 57 cm nového sněhu s maximem celkové sněhové pokrývky 50 cm.


Z ostatních stanic pobočky Ostrava jsme pouze na Šeráku zaznamenali 7 cm nového sněhu (16. až 18. května 2010) a maximálně 4 cm celkové sněhové pokrývky 19. května.


Při této sněhové epizodě byly dosaženy také nejvyšší květnové srážkové úhrny. 15. května 15,2 mm, 16. května 163,2 mm (6. nejvyšší denní srážkový úhrn za období měření od roku 1897), 17. května 99,4 mm, 18. května 49,6 mm, 19. května 2,1 mm, 20. května 33,2 mm, 21. května 5,2 mm, 22. května 16,2 mm a 23. května 2,2 mm. Při této srážkové epizodě spadlo celkem 386,3 mm, což představovalo 66 % srážkového úhrnu v květnu 2010 (celkem v květnu 586,2 mm). Květen 2010 byl srážkově nejbohatším květnem na Lysé hoře za celou dobu měření a druhým největším měsíčním srážkovým úhrnem v historii měření na Lysé hoře. Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl zaznamenán v povodňové červenci roku 1997 (811,5 mm) a třetí nejvyšší měsíční úhrn srážek, 583,6 mm byl naměřen v červnu roku 1902.


Celý měsíc květen byl na severní Moravě a ve Slezsku srážkově zcela mimořádný a velký počet meteorologických stanic zaznamenal vůbec nejvyšší květnové úhrny srážek za celou historii měření, některé stanice měly nejvyšší měsíční úhrn srážek za celé období pozorování.


Obr. 8 Srážkové úhrny za období květen 2010 v České republice. Autor mapy Veronika Šustková.

Tab. 4 Nejvyšší srážkové úhrny v Beskydech, na Ostravsku a příhraniční oblasti Polska a Slovenska za období 13. až 21. května 2010 (PL .. stanice polského meteorologického ústavu (IMGW), VD .. vodní dílo, POD .. stanice podniku Povodí Odry (POD)).

V květnu 2010 zaznamenalo 27 stanic v oblasti Beskyd a přilehlé části Polska srážkový úhrn nad 450 mm. Nejvíce srážek spadlo na polské stanici Ustroň, Rownica (650 m n. m.) a to 591 mm. V pořadí další nejvyšší hodnota byla na Lysé hoře (586,2 mm). Na stanici Podniku Povodí Odry na Čeladné byl měsíční úhrn srážek 580,3 mm. Na hrázi přehrady Morávka bylo zaznamenáno 578,5 mm a na Morávce, Uspolce 559,8 mm. V Nýdku to bylo 548,5 mm, na Visalajích 539,2 mm, na Horní Bečvě, Kudlačeně 536,2 mm. Stanice Třinec (POD) měla 536,1 mm, polská stanice Brenna, Lesnica 524,4 mm, soukromá stanice Bystřice nad Olší 517 mm, polská synoptická stanice Bialsko-Biala 511,5 mm a poslední stanicí nad 500 mm květnového úhrnu byla stanice pana Zdeňka Macoška v Nýdku, v oblasti Malého Stožku části Plenisko 503 mm.


Pokud porovnáme měsíční úhrn srážek v květnu 2010 s dlouhodobým květnovým průměrem za období let 1981–2010 tak nejvyšší podíl 446,7 % byl v Nýdku, 438 % v Albrechticích u Českého Těšína, 433 % ve Starých Hamrech, Samčance, 427 % v Ropici, 423 % na Lysé hoře, 421 % ve Frenštátě pod Radhoštěm a poslední dostupná hodnota nad 400 procent a to 414 % v Českém Těšíně.


Celkem 21 stanic v oblasti Beskyd měly podíl květnového úhrnu srážek roku 2010 k ročnímu úhrnu srážek v roce 2010 vyšší než 30%. Nejvíce 36,9 % to bylo na polské stanici Bialsko-Biala, 33,4 % v Nýdku, 32,9 % na polské stanici Skoczów, 32,8 % v Havířově, Bludovicích a 32,3 % ve Frenštátě pod Radhoštěm.


Podle podílu květnového úhrnu srážek (2010) k dlouhodobému ročnímu úhrnu (1981–2010) bylo 20 stanic s podílem 40 % a vyšší. Největší podíl 52,7 % byl na Olešné, 48,8 % v Rožnově pod Radhoštěm, 48,7 % v Bystřici nad Olší, 47 % v Mostech u Jablunkova, 45,6 % v Bohumíně a 45,4 % v Čeladné, Podolánkách.


Z polské stanice Ustroň, Rownica máme k dispozici pouze 29 hodnot měsíčních úhrnů srážek pro květen. Srážkový úhrn května 2010 byl nejvyšší. Druhý (dostupný) nejvyšší měsíční srážkový úhrn byl z června 1902 (397 mm). Na stanici Morávka, Uspolka (559,8 mm) to byl nejvyšší květnový úhrn srážek a druhý nejvyšší celkem za červencem 1997 (657,8 mm). V Nýdku (548,5 mm) také nejvyšší květnový úhrn a druhý nejvyšší po červenci 1997 (558,5 mm). Pro stanice podniku Povodí Odry nemáme tato data vyhodnocena.


Obr. 9 Srážkové úhrny za květen 2010 na severní Moravě a ve Slezsku (oblast působnosti pobočky ČHMÚ Ostrava). Autor mapy Veronika Šustková.

Celý Moravskoslezský kraj měl v květnu roku 2010 plošný srážkový úhrn 280 mm. Druhý nejvyšší úhrn, 195 mm, byl zaznamenán v roce 1962, 146 mm v roce 1965, 142 mm v roce 2014 a 139 mm v roce 1976. Od roku 1961, kdy jsou tyto plošné úhrny pro kraje a Česko spočítány, bylo 20 let s květnovým srážkovým úhrnem 100 mm a více (i s květnem 2020). Olomoucký kraj měl květnový srážkový úhrn 195 mm, Zlínský kraj 224 mm a celá Česká republika 133 mm.


I letošní květen (2020) měl v Moravskoslezském kraji (podle doposud dostupných dat k 5. červnu 2020) vysoký srážkový úhrn. S předběžným plošným srážkovým úhrnem kraje 123 mm se od roku 1961 řadí na 10. místo. Možná by se z těchto vysokých květnových úhrnů mohla stát pěkná tradice, která by zachraňovala jarní proběh katastrofálního sucha posledních let. V loňském roce (květen 2019) byl krajský srážkový průměr 134 mm (7. nejvyšší krajská hodnota od roku 1961).

Zdroje dat

http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/CB/pruvodce/povodnove_zpravy/os_2010_05.pdf.

http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/reditel/SIS/casmz/assets/2011/Meteo-2011-01.pdf.

CHALUPA, J., ONDRUCH, V., LIPINA, P., 2014. 60 let pozorování profesionální meteorologické stanice Lysá hora. Praha: ČHMÚ. 1. vydání, 40 s. ISBN 978-80-87577-36-3.

Pavel Lipina a Roman Volný, Český hydrometeorologický ústav pobočka Ostrava, 5. června 2020.


127 zobrazení

© 2019 Meteo-Beskydy | Všechna práva vyhrazena