Výrazné rozdíly v ranních teplotách na Ostravsku

Dnešní ráno nabídlo v Ostravské pánvi velmi zajímavé teplotní rozdíly.


Na stanici ve Frýdku-Místku bylo v 6:30 SEČ naměřeno 11,6 °C, na Lučině dokonce 12,4 °C, což jsou na začátek dubna poměrně vysoké ranní teploty. Ale na stanici v Ostravě-Porubě, která je od těchto dvou míst vzdálena vzdušnou čárou nějakých 18-20 km, bylo výrazně chladněji - v 6:30 SEČ ukazovala teplota na stanici pouze 1,6 °C, což je víc než 10°C rozdíl na pár kilometrech. Stejně chladné ráno bylo také v Hladkých Životicích a ve Fryčovicích.


Jakou to mělo příčinou?


Jak si můžeme všimnout z grafů jednotlivých stanic, v Ostravě převládalo ráno téměř bezvětří, a pokud už slabě foukalo, tak měl vítr severní nebo severozápadní směr. Vzhledem k tomu, že bylo jen velmi málo oblačnosti (pouze nějaká oblačnost vyšších pater), docházelo zde ke klasickému radiačnímu ochlazování a tvorbě teplotní inverze.


Naopak v místech, kde bylo ráno až o 10°C tepleji, foukal od noci čerstvý vítr jižních směrů, který dosahoval v nárazech až 10 m/s. Díky němu nedocházelo v závětří Beskyd k radiačnímu ochlazování a tvorbě teplotní inverze. Zároveň tento vítr má v závětří hor lehce katabatický charakter (= sestupné pohyby při sestupu z hor) a promíchává vzduch. Při těchto sestupných pohybech může docházet i k jeho slabému oteplování oproti tomu, kdy by foukal z jiného směru (např. od severu).


Obr. 1: Teplota na stanici na Lučině

Obr. 2: Teplota na stanici v Ostravě-Porubě


RADIAČNÍ OCHLAZOVÁNÍ


Všechna tělesa vyzařují záření určitých vlnových délek. V závislosti na teplotě tělesa se mění intenzita a charakter jeho vyzařování. Od Slunce k nám přichází krátkovlnné záření, povrch Země naopak vyzařuje dlouhovlnné záření. V noci, kdy k nám od Slunce nepřichází žádné krátkovlnné záření, převažuje jen dlouhovlnné záření zemského povrchu. A pokud je jasná obloha (maximálně oblačnost vysokých pater), tak toto záření odchází pryč do meziplanetárního prostoru a protože k zemi současně nepřichází žádné krátkovlnné záření, které by tuto bilanci vyrovnalo nebo obrátilo (převažující krátkovlnné záření nad dlouhovlnným), povrch Země se ochlazuje. V případě, že se vyskytuje nějaká oblačnost, tak je část záření v atmosféře pohlcena, a díky tomu neklesá teplota tak výrazně.


V době, kdy převažuje radiační chod teploty (jasno, bezvětří), se nazývá tento stav jako tzv. radiační chod počasí.


Obr. 3: Aerologický diagram z Prostějova (dá se však očekávat podobný průběh v Ostravě), je na něm perfektně vidět teplotní inverze



© 2019 Meteo-Beskydy | Všechna práva vyhrazena