Zvlněná studená fronta - noční můra pro prognostiky

Během tohoto víkendu naše území ovlivní frontální systém. Následně se nad námi bude vlnit pomalu postupující studená fronta, která zde setrvá přibližně do středy. Zvlněná studená fronta bude přinášet velkou oblačnost a srážky především nad východní polovinu našeho území. Tato situace je velice náročná pro předpovědi, především kvůli nejisté poloze frontálního rozhraní. Od polohy frontálního rozhraní se následně odvíjí rozložení srážek a teplot. Tento článek si klade za cíl shrnout základní poznatky o zvlněných studených frontách.


Podobnou situaci jsme mohli registrovat i v průběhu minulého víkendu, kdy naše území přecházela zvlněná studená fronta. A jak se liší zvlněná studená fronta od obyčejné studené fronty? Ke zvlnění studené fronty dochází, když vlivem cirkulačních podmínek část studené fronty přejímá charakteristiky teplé fronty. Tuto část potom označujeme za frontální vlnu.


Na obrázku 1 je patrná jednak velice prodloužená zvlněná studená fronta, ale také talová níže situovaná jižně od alp. Tato tlaková níže vznikla na zvlněné studené frontě vlivem závětrné cyklogeneze. Severozápadní proudění, které přetéká masiv Alp, se na závětrné straně začne adiabaticky oteplovat a vznikne zde teplotní rozhraní. Rovněž zde sesedající vzduch vyvolá vznik horizontální konvergence, která pak vede k cyklogenezi. Zde je důležitou podmínkou existence prodění, které naráží kolmo do pohoří.



Obr. 1: Rozsáhlá zvlněná studená fronta nad Evropou, sahající od Biskajského zálivu až nad západní Rusko. Synoptická situace je z 5. 5. 2019 00 UTC. (wetter3.de, 2019)


Obr. 2: Stejná situace jako na obrázku 1, tentokrát ale z pohledu družice MSG. Je zde parná výrazná vlna nad Alpami, další pak nad východním Slovenskem a Maďarskem a malé vlny jsou pozorovatelné nad západním Ruskem. (woksat.info, 2019)

Ke zvlnění studené fronty přispívá hned několik faktorů. Nejdůležitější je tvar reliéfu. V případě České republiky se jedná především o Alpy. Vznik zvlněné studené fronty ovlivňuje i rozložení tlakového pole. Nejvhodnější je, když izobary protínají studenou frontu pod malým úhlem. To z toho důvodu, že se fronta pomaleji pohybuje. Na rychle se pohybující frontě nedojde ke zvlnění. Z toho lze vyvodit, že čím menší úhel svírá čára fronty s protínajícími izobarami, tím větší šance je, že se studená fronta zvlní. Čili jistá meridionalizace proudění je také potřebná pro vznik zvlněné fronty. Zvlněným frontám se daří spíše v menším tlakovém gradientu nad střední Evropou. Vhodné pro formaci zvlněných studených front jsou rovněž protáhlé brázdy nízkého tlaku vzduchu.


Obr. 3: ukázka zvlněné studené fronty táhnoucí se z Atlantiku až nad jižní Finsko. (chmi.cz, 2015)

Můžeme si to představit na příkladu s provázkem, pokud taháme provázek po nějakém zdrsněném terénu, může se na nějaké překážce zaseknout a vytvořit si záhyb. Takto to funguje i se studenou frontou, která přechází přes pohoří. Nad pohořím se její oblačnost začne hromadit, protože jej nemůže překonat. Na návětrné straně pohoří se potom mohou vyskytnout relativně vydatné srážky provázené bleskovými povodněmi. V zimním období se vyskytuje intenzivní sněžení.


V letních obdobích přinášejí nad území České republiky zvlněné studené fronty relativně intenzivní bouřky. To protože se v nevýrazném tlakovém poli, kde se převážně vyskytují, vytvářejí horizontální linie konvergence, které poskytují příznivé dynamické podmínky pro formaci silných konvektivních bouří.



© 2019 Meteo-Beskydy | Všechna práva vyhrazena