DJI_0400_0.jpg

Pozorování halových jevů

Zima pomalu klepe na dveře, a proto jsme se rozhodli sepsat něco málo k halovým jevům a možnostem jejich pozorování v zimním období roku.

Halové jevy jsou optické úkazy v atmosféře, které vznikají lomem a odrazem světla na drobných ledových krystalech. Nabírají vzezření různých oblouků, kol a skvrn na obloze. Mohou být barevné (pokud se světlo v krystalcích láme), či bělavé (pokud se světlo na krystalech, nebo vevnitř krystalů pouze odráží). Vznikají buďto na cirrovité, vláknité oblačnosti vysokého patra, či v přízemní vrstvě atmosféry, a to pokud to podmínky dovolují.

Autor: Matěj Grék

letecký meteorolog ČHMÚ

Zapotřebí jsou podnulové teploty a vysoká vlhkost (ta však může být i na škodu, o tom dále). Zatímco při teplotách nad bodem mrazu může z nízké oblačnosti vypadávat mrholení, při záporných teplotách to mohou být ledové krystalky. Pokud chceme pozorovat halové jevy na slunečním, či měsíčním světle, je zapotřebí se dostat na okraj této nízké oblačnosti, kde krystalky také rády vypadávají. V opačném případě je zapotřebí se v noci vybavit výkonnou svítilnou, či pozorovat halové jevy na ostatních umělých zdrojích světla.

Nejideálnější způsob, jak pozorovat halové jevy je však poněkud netradiční – lyžařské areály. Ty jsou totiž většinou vybaveny sněžnými děly pro umělé zasněžování. A právě ty stojí za nejkrásnějšími, a také nejvzácnějšími halovými jevy. Sněžné dělo kromě sněhu produkuje také drobné částice, na kterých probíhá růst ledových krystalů vhodných pro vznik hal. V absolutní většině případů jsou tyto „uměle“ vytvořené ledové krystalky mnohem více opticky kvalitní, než krystaly vzniklé „přírodním“ způsobem.

Jak vše vzniká ?
 

Není to však tak jednoduché. Pro vznik krystalů za pomoci sněžných děl je zapotřebí několika podmínek – bezvětří, jasná obloha a vyšší vlhkost vzduchu. Existuje však výjimka, a tou je nízká oblačnost. Pokud je její základna přímo v úrovni sněžných děl, jsou tato děla schopná za pod nulových teplot přeměnit přechlazené vodní kapky v oblaku přímo na ledové krystaly. Nejjasnější a nejvzácnější halové jevy vznikají právě za těchto podmínek a při teplotách v rozmezí -5 až -20°C. Při teplotách pod -30°C mohou vznikat ještě vzácnější jevy, ale u nás je tato teplota velmi vzácná, navíc je v takovém případě již vzduch příliš suchý a ke tvorbě krystalů zkrátka nedojde.

Limitujícím faktorem je super saturace, neboli přesycení. K té obvykle dochází v časně ranních hodinách a působí jako negativní faktor na růst krystalů. Za vysoké super saturace vznikají krystaly s optickými vadami. Na těchto krystalech halové jevy většinou vznikají, jsou však nekvalitní a často difusního (rozmazaného) charakteru bez vzácnějších forem.

Pro shrnutí: Při teplotě např. -15°C a mělké nízké oblačnosti se základnou v úrovni lyžařského areálu mohou vzniknout výrazné a vzácné halové jevy.
Při teplotě -5°C, jasné obloze a bezvětří mohou halové jevy začít vznikat kolem desáté a jedenácté hodiny večerní, za předpokladu, že je vlhkost vzduchu optimální. Pokud je nízká, ledové krystaly nevzniknou vůbec, či vzniknou později a v malém množství.
Pokud je vlhkost příliš vysoká, ledové krystaly vzniknou velmi rychle, přízemní vrstva se rovněž velice rychle přesytí a může vzniknout zmrzlá mlha plná ledových krystalů, které budou příliš velké a nekvalitní na to, aby na nich vznikla jasná a výrazná hala.

Růst ledových krystalů je extrémně náchylný na změny v atmosférických podmínkách. Jakákoliv výchylka v teplotě a vlhkosti vzduchu, či rychlosti větru může znamenat úplný posun do klidu, či do restrukturalizace krystalů do jiných forem a orientací. Zjednodušeně řečeno, halové jevy se velice rychle mění.

Pro zjištění aktuálních podmínek je nutné používat výstupy z aktuálních meteorologických dat, a z dat přímo z areálů. Největším pomocníkem je družice, teplotní mapa a (pokud možno) živé výstupy z webových kamer jednotlivých lyžařských areálů, např. na portále holidayinfo.cz

Z našich pozorování jsme zjistili, že halové jevy vznikají nejčastěji na Bílé, u střediska Kyčerka ve V. Karlovicích, u Mezivodí a také v okolí Ostravice (často se tam nachází okraj nízké inverzní oblačnosti).

Jak tedy může vypadat takový „lov“ halových jevů poblíž lyžařských areálů? Uvedu na konkrétních příkladech:

Příklad 1.

                Je před desátou hodinou večerní, kolem -5°C a na webové kameře jdou vidět slabší halové jevy (kolem deváté a desáté hodiny večerní jsou areály často ještě osvětleny osvětlovací technikou). Rozhodnu se vyrazit a po příjezdu zjistím, že po halech nejsou ani památky. Vyčkám zhruba hodinu až dvě, a pokud se situace nezmění, je vysoká pravděpodobnost, že ke tvorbě krystalů již nedojde, případně až v brzkých ranních hodinách.

Příklad 2.

                Je deset hodin večer, teplota padá pod -10°C, na webové kameře z areálu jdou vidět výrazné halové jevy a na družici jde kolem areálu vidět tenká vrstva nízké oblačnosti. V takovém případě je nejlepší hned vyrazit.

Příklad 3.

                Vzbudím se hodinu před východem Slunce a všimnu si, že jdou v noci na kamerách vidět výrazné halové jevy. V takovém případě je vhodné vyrazit a projet nejen areál, ale také jeho okolí. Zatímco přímo u areálu se halové jevy objevit nemusí, často se stává, že jsou pásy zmrzlé mlhy s krystalky rozprostřeny mimo areály, např. podél říček a řek, terénních prohlubní, lesů atd. Pokud se zadaří, odměna ve formě hal u Slunce je jasná.

Příklad 4.

Je lehce po desáté hodině večer, teplota klesá pod -10°C a v areálu se zasněžuje. Je bezvětří, či lehký vánek a po halových jevech na kameře ani stopy. Na družici se nevyskytuje žádná nízká oblačnost. V takovém případě není vhodné vyjíždět, neboť podmínky nejspíš nejsou optimální.

Nakonec nezbývá než zdůraznit, že lov halových jevů v zimě je mnohdy o štěstí. Je důležité být ve správný čas na správném místě. Někdy jsou podmínky více než optimální a nakonec se člověk vrací domů zklamán. Někdy příroda překvapí a i když to člověk nečeká, dostane se mu neuvěřitelné světelné show.

V druhé části si povíme konkrétně o pozorování za použití výkonné svítilny a rovněž o jednotlivých druzích halových jevů, které můžeme spatřit.

© 2019 Meteo-Beskydy | Všechna práva vyhrazena